Jaký zub je kompromisní z endodontického hlediska? Který zub je ještě zachranitelný a za jakou cenu? Není lepší náhrada kompromisního zubu implantátem? Toto jsou hlavní otázky, které si občas klade každý z nás, přičemž odpověď na ně není jednoznačná. Bude záležet nejen na erudici a vybavení lékaře, ale také hlavně na spolupráci ze strany pacienta (časové možnosti, finanční možnosti, zdravotní stav). Ve své úvodní přednášce se autor pokusí nad těmito otázkami zamyslet z pohledu své 40 leté praxe.

Při selhání endodontického ošetření dochází buď k perzistentní, nebo rekurentní bakteriální infekci. V rámci reendodontického ošetření se snažíme odstranit přetrvávající, nebo nově příchozí bakterie v kořenovém systému. Zlatým standardem je provést opakované ortográdní endodontické ošetření. Co když ale retrográdní chirurgická endodoncie bude mít vyšší úspěšnost? Je metodou volby zákrok, který je dražší, časově náročnější a s menší mírou úspěšnosti? V rámci přednášky se zaměříme jaké jsou faktory, které ovlivňují úspěšnost ortogradního a retrográdního reendodontického ošetření a jak co nejvíce zracionalizovat volbu ošetření – a to jak na podkladě dostupných vědeckých studií, tak na podkladě klinických možností.

K perforacím spodiny dřeňové dutiny, nebo kořenů může dojít v důsledku patologických procesů, nebo následkem iatrogenního poškození. Mohou být výraznou komplikací dalšího ošetření a často v rámci odborných kruhů převažuje názor, že zuby s perforací mají infaustní prognózu. V rámci přednášky se zaměříme, které faktory ovlivňují naši schopnost uzavření perforací a tím i úspěšnost samotného endodontického ošetření. V rámci klinických případů bude prezentována rozvaha, v jaké fázi endodontického ošetření je vhodné perforaci překrýt, kdy je výhodné ošetření provést ve 2 návštěvách, kdy nám využití vnitřní matrice usnadní ošetření a jaké druhy materiálů můžeme využít v různých klinických situací v závislosti na umístění a rozsahu perforace.

“Opravdu je v pořádku, když mi tam zůstal kus nástroje? Já jsem přecitlivělý na kovy…”
“Nebudu teď pípat na letišti?” „A nevyletí mi to na magnetické rezonanci?“

Tyto a další podobné dotazy a připomínky musíme poměrně často řešit v naší praxi. Jaké jsou ale skutečné náležitosti obejití ledge, či bypassu odděleného nástroje, abychom mohli spolehlivě předvídat prognózu ošetření? Kdy je lepší obcházet než vyjmout? Je rozdíl, když opravuji chybu po sobě, než po někom jiném?
Vymyslet univerzální přístup pro management ledge a separovaných nástrojů by byl neocenitelný způsob, jak z endodoncie udělat nudnou frašku. Naštěstí jsme zatím stále otroky improvizace a MacGyverovských fintiček a proto se v přednášce budeme věnovat spíše tipům a trikům, jak si obrnit nervy při cestě oceli skrz soutěsku plnou nikltitanu, sealeru, jiné oceli a falešných krvavých zákoutí.

„Efektivní strategie ošetření kořenových kanálků obsahujících zalomený kořenový nástroj.“ 

Oddělení endodontického nástroje je noční můrou i pro ostříleného praktického zubního lékaře zoceleného několika lékařskými službami první pomoci do měsíce. Jedná se ale o procedurální komplikaci, které lze z velké části předcházet. V rámci přednášky budou zmíněny nejčastější příčiny zalomení kořenového nástroje. Podíváme se, jaké jsou efektivní postupy řešení zalomeného kořenového nástroje a indikace. To vše bude komentováno na kazuistikách včetně rozboru použitých strategií ošetření. V neposlední řadě se zamyslíme nad indikacemi a kontraindikacemi ošeření zubů se zalomeným kořenovým nástrojem včetně řešení komplikací ošetření.

Resorpce zubu je děj při kterém dochází ke ztrátě tvrdých zubních tkání vlivem aktivity odontoklastů. Poraněním tzv. protektivní vrstvy (tedy odontoblastů a predentinu uvnitř zubu a periodoncia na jeho povrchu) může vést ke vzniku vnitřních nebo vnějších resorpcí. Některé resorpce jsou irreverzibilní a ve své podstatě patologické a na základě jejich typu a symptomatologie mohou vyžadovat naléhavé ošetření. Jiné jsou pouze přechodné, nebo může docházet k apozici mineralizované tkáně a tudíž je můžeme pouze dlouhodobě sledovat.

V přednášce bude na základě kazuistik prezentován přehled různých druhů resorpcí včetně možností jejich řešení pomocí endodontického ošetření.

V boji o ošetření či záchranu nevitálních zubů využíváme různé technologie. Ve velké většině případů je dostačující konvenční endodoncie, ale jsou situace kdy chirurgický přístup umožní nebo usnadní ošetření zubu s infekčním ložiskem. Většinu zubů se daří úspěšně ošetřit, ale v některých případech není možné zuby zachránit. Právě přesná diagnostika problému, limity orto- i retrográdní endodoncie a racionální odhad svých možností vedou k vyššímu úspěchu léčby. Doporučení a vychytávky budou prezentovány na základě 11letých zkušeností s chirurgickou endodoncií.

V této přednášce se budeme věnovat klíčovým aspektům, které je třeba zvážit v situaci, kdy se ošetřující rozhodne, že zub je indikován k extrakci. Podrobně probereme v jakých situacích je prostá extrakce zubu „bezpečná“, v kterých případech je lepší kombinovat šetrnou extrakci s některou z technik pro zachování objemu lůžka a kdy je případně lepší zub ponechat pro možnost okamžité implantace. Cílem přednášky je také představit myšlenkovou rozvahu nad extrakcí zubu, která pomůže zabránit nechtěným ztrátám okolních tkání.