9/1/2027 Ústav molekulární genetiky AV ČR / PRAHA

Právní odpovědnost, informovaný souhlas a znalecké posuzování v zubním lékařství
Přednáška se zaměří na klíčové aspekty zdravotnického práva související s výkonem zubního lékařství. Účastníci si ujasní pojem non lege artis, seznámí se s významem a náležitostmi informovaného souhlasu jako základního prvku etického i právního vztahu mezi pacientem a poskytovatelem zdravotních služeb a budou diskutovány také požadavky na poučení pacienta po výkonu. Důraz bude kladen na význam správné komunikace pro zajištění bezpečnosti pacienta, předcházení nedorozuměním i minimalizaci rizika právních sporů.

Součástí přednášky bude také problematika právní odpovědnosti zdravotnických pracovníků, včetně podmínek jejího vzniku a rozsahu. Pozornost bude věnována postavení soudního znalce, jeho základním povinnostem i formálním a obsahovým náležitostem znaleckého posudku. Prostřednictvím praktických příkladů budou představeny principy znaleckého posuzování a účastníci si vyzkoušejí formulaci odpovědí na typické otázky zadavatelů znaleckých posudků.

S rostoucím věkem populace, počtem chronických onemocnění a rozšiřujícími se možnostmi farmakoterapie se praktický zubní lékař stále častěji setkává s pacientem, jehož celkový zdravotní stav vyžaduje úpravu běžného léčebného postupu. Klíčové je správně vyhodnotit rizika plánovaného výkonu, zvolit vhodný rozsah a načasování léčby a rozpoznat situace, které vyžadují konzultaci s ošetřujícím lékařem nebo odeslání na specializované pracoviště.

Přednáška nabídne praktický přehled nejčastějších systémových onemocnění a medikací ovlivňujících stomatologické ošetření – od volby lokální anestezie přes konzervační a endodontické výkony až po chirurgické zákroky. Zaměří se na pacienty s kardiovaskulárními chorobami, diabetem, poruchami krevní srážlivosti, imunosupresí či onkologickou léčbou, včetně problematiky antikoagulační, antiagregační a antiresorpční terapie. Na konkrétních klinických příkladech budou shrnuty zásady bezpečného ošetření, prevence nejčastějších komplikací a rozhodování o tom, kdy lze pacienta bezpečně ošetřit v běžné praxi a kdy je vhodnější zvolit jiný postup nebo léčbu na specializovaném pracovišti.

Komplikace během endodontického ošetření sice nepatří vždy k těm nejobtížnějším, rozhodně však patří k nejnepříjemnějším situacím, se kterými se může zubní lékař v klinické praxi setkat. Ne každá komplikace vede k neúspěchu léčby a ne každý neúspěch je důsledkem komplikace nebo chyby lékaře. Kde leží hranice mezi nevyhnutelnou komplikací, pochybením a skutečným selháním? Kterým situacím lze předejít správnou diagnostikou, pečlivým plánováním a vhodnou technikou ošetření a které jsou i přes maximální snahu nevyhnutelné? A jak o těchto okolnostech otevřeně, srozumitelně a profesionálně komunikovat s pacientem?

Přednáška se zaměří na nejčastější kompromisní situace v endodoncii – od diagnostiky a komunikace s pacientem přes komplikace vznikající během ošetření až po řešení neúspěšných případů. Diskutovány budou možnosti prevence, správného rozhodování v jednotlivých fázích léčby i management vzniklých komplikací. Pozornost bude věnována také rozhodovacímu procesu při volbě konzervativního postupu, reendodontického ošetření, chirurgické léčby nebo extrakce a komunikaci těchto rozhodnutí s pacientem. Cílem přednášky je nabídnout racionální přístup k řešení komplikovaných klinických situací založený na současných vědeckých poznatcích i zkušenostech z každodenní praxe.

Digitální protetika se stala nedílnou součástí moderní stomatologické praxe a v mnoha klinických situacích přináší vyšší efektivitu, komfort i lepší komunikaci mezi lékařem, zubním technikem a pacientem. Stejně jako každý pracovní postup má však i digitální workflow své limity. Jejich podcenění může vést k nepřesnostem, komplikacím nebo selhání protetické rekonstrukce.

Přednáška se zaměří na rizika digitálního workflow při zhotovování fixních protetických náhrad. Diskutovány budou nejčastější zdroje chyb při intraorálním skenování, registraci skusu, návrhu konstrukce, volbě materiálu i komunikaci se zubní laboratoří. Důraz bude kladen nejen na situace, ve kterých jsou digitální postupy spolehlivé a přinášejí jednoznačné výhody, ale také na případy, kdy je vhodnější zvolit hybridní nebo konvenční analogový postup.

Na klinických případech budou prezentovány nejčastější formy selhání digitálního workflow, jejich příčiny i možnosti prevence. Cílem přednášky je nabídnout praktický pohled na správnou indikaci digitálních postupů, jejich limity a efektivní strategie, které pomohou snížit riziko komplikací při zhotovování fixních protetických rekonstrukcí.

Stará moudrost praví, že úspěch má mnoho otců, zatímco neúspěch bývá sirotkem. Zubní lékařství není v tomto ohledu výjimkou. Formulace jako kompromisní výsledek, suboptimální výsledek nebo navzdory pečlivému plánování jsme nedosáhli vytčeného cíle často představují spíše snahu zmírnit skutečnost – před pacientem, ale mnohdy i před sebou samými.

Autor se ve své přednášce zaměří na nepopulární téma a nabídne nemilosrdný pohled do profesního zrcadla. Neúspěch není jen nepříjemnou, ale bohužel poměrně běžnou součástí klinické praxe. Je také příležitostí k sebereflexi, poučení a profesnímu růstu. Jak podobné situace zvládnout se ctí vůči pacientovi, sobě samému i svému okolí, ukáže autor na vlastních kazuistikách. A při troše dobré vůle přenese tuto zkušenost i na posluchače. Protože selhání není opakem úspěchu – často je jeho nezbytnou součástí.

Když se anatomie, biologie a technika dostanou do konfliktu, vznikají komplikace. Kde leží hranice mezi nevyhnutelnou komplikací a chybou? Přednáška se zaměří na mechanismy vzniku komplikací při nejčastějším dentoalveolárním chirurgickém výkonu – extrakci zubu. Diskutovány budou fraktury zubů, dislokace jejich částí, poranění okolních tkání a anatomických struktur, krvácení, infekce i stále ne zcela objasněná alveolitida.

Důraz bude kladen na význam předoperačního plánování, znalost anatomických poměrů, porozumění procesu hojení, volbu správné chirurgické techniky i vnímání extrakce v kontextu následného protetického či implantologického ošetření. Prostřednictvím modelových klinických případů budou představeny principy prevence i řešení komplikací využitelné v každodenní praxi.

Je cieľom ortodontickej liečby vždy dosiahnuť ideálny výsledok, alebo skôr nájsť optimálne riešenie pre konkrétneho pacienta?

Moderná ortodoncia sa posúva od striktne definovaných terapeutických cieľov k individualizovanému rozhodovaniu. V každodennej klinickej praxi sa stretávame s pacientmi, u ktorých „učebnicový“ výsledok nie je reálny, žiaduci ani potrebný. Práve v týchto situáciách kompromis nepredstavuje zlyhanie, ale vedomú a racionálnu súčasť liečebnej stratégie.

Prednáška predstaví kompromisné terapeutické prístupy ako plnohodnotnú súčasť moderného ortodontického myslenia, nie ako jeho ústupok. Prostredníctvom konkrétnych klinických prípadov ukáže, ako efektívne pracovať s anatomickými, časovými aj ekonomickými limitmi a zároveň zachovať predvídateľný, funkčný a dlhodobo stabilný výsledok liečby.